Ráda bych popsala svůj hlavní dojem z dovolené ve formě krátkého příběhu s názvem Za své štěstí si můžeme sami.
V srpnu jsem byla na měsíční dovolené s celou rodinou. Bála jsem se, jak bude spolu 5 lidí, 31 dní, 24 hodin denně. Manžel měl připravený program na pobyt, ve kterém bylo nutné dořešit pár detailů: zda strávit více hodin zde nebo spíše tady… První den měli všichni nadšení z nového, proto domluva nebyla těžká. Krize přišla 3.den. U mne byla tak hluboká, že jsem rozdělila rodinu na nestejné poloviny a odmítla jít dál, dokud si nedomluvíme, co bude. Nakonec jsme výšlap absolvovali s hlubokým přemýšlením, každý nad sebou a s rozhodnutím, že večer bude porada 5. a vzejde z toho řešení. Nebudu dále popisovat dění, jen tolik, že od nadcházejícího dne jsme měli asi nejkrásnější dovolenou v životě. Myslím, že mohu mluvit za všechny. Vztahy jsou od té doby lepší. Ráda bych Vám sdělila to podstatné.
1. Jet na delší rodinnou dovolenou je riziko, ale můžete pozitivně změnit rodinné vztahy.
Pokud se máte rádi a jste trochu přístupní si sáhnout do svých kritických míst (každý víte, čím Vás Vaši příbuzní štvou), tak jim to s láskou ukažte. Pozor – to není stejné, jako měl by ses zamyslet, je to tvůj problém. Snažte se nevracet spět, „když ty mne, tak já tobě taky“ přemýšlejte, zda se chcete domluvit nebo se chcete pohádat)
2. Přemýšlejte, kolikrát denně (a zda vůbec denně) dáte svým nejbližším najevo, že je máte rádi.
Kdy jste to naposledy řekli, kolikrát denně se obejmete, kolikrát denně je pochválíte a kolikrát zkritizujete (je více pochval?), kolikrát denně jim uznáte právo na chyby a oznámíte i nějakou svou chybu, aby mohli mít pocit, že všichni jsou omylní, a že je normální dělat chyby. Dejte blízkým najevo, že je normální se učit na vlastních chybách a moudré učit z chyb jiných.
3. Hledejte radost v životě, jsme na zemi proto, abychom byli šťastní. Musíte přestat hledat důvody, proč věci nemůžete dělat a začněte hledat důvody a způsoby proč a jak je udělat (pokud víte, že by to bylo dobré).
Schválně: pamatujete si jaké růže rostou v okolí kudy každý den chodíte?, jací ptáci lítají nad Vaši hlavou (všimli jste si, že je u nás v poslední době více jiřiček než vlašťovek?…) Kdy jste se naposledy usmáli na svou ženu, muže, děti. Kdy jste naposledy sledovali tok řeky, poryv větru… jen tak. Všechno je jen tak krásné jak krásné to chceme vidět.
4. Dělejte nejvíce to, co se Vám líbí, nebo to co považujete za důležité. Pokud mne něco moc vyčerpává, musím to změnit, nebo musím změnit svůj postoj k tomu. Musím uvedenou věc dělat jinak, protože tak, jak jsem to dělala doteď, to nefunguje- to už vím, jinak by situace zanikla. Sama jsem zažila situaci, kdy jsem si uvědomila, že dnešek je možná mým posledním, a proto se snažím neztrácet čas zbytečnými věcmi. Dělám hlavně to, co chci já, ale v souladu s potřebami mého nejbližšího okolí, protože:
když budu šťastná já, bude zákonitě šťastnější i moje okolí.
Jedno motto na závěr:
Vyber si práci, která Tě baví a ani jediný den svého života nebudeš muset pracovat.
Podle toho se snažím žít. Mám Vás ráda a přeji Vám, aby se Vám život líbil.
Nádherný a pravdivý článek
Moc Vas zdravím.