
Moji milí.
Podzim je zkouškou naší dravosti a zdraví viz příběh. Přeji Vám zocelení.
Tento měsíc vyhrává Bachovy esence paní Míša Čápová s mailem midu66@seznam.cz.
Gratuluji, ozvěte se mi.
Rostlina měsíce je Bršlice

Zdravý znamená být dravý
Využijme teplého podzimu, abychom nabrali energii do života.
Navštěvují mne klienti, u kterých okamžitě vím, že máme šanci k uzdravení. Je jedno zda navštíví mne, nebo někoho jiného.
Mnoho mých současných klientů to má jinak. Máme víc práce a menší šanci na úspěch. V čem je rozdíl?
V Dravosti, v chuti žít, v postoji, že stojí za to žít, že je svět krásný a lidi okolo dobří, že moudrost se musí zasloužit.
Zdraví = Dravý duch, duch který se nevzdá, kterého neustále něco zajímá, věří v dobro, věří svému tělu víc než čemukoliv jinému.
Mívám i odevzdané klienty (ve stylu něco se mnou udělejte, vy to za mne vyřešíte a nejlépe co nejdříve – trochu přeháním, takoví u mne pomoc nehledají). Vy je ale potkáváte, i já je potkávám na ulici, při rozhovorech… Máte šanci jim pomoct.
Prosím, řekněte jim o dravém přístupu, možná Vám nebudou věřit, možná Vás někam pošlou, možná se zamyslí a možná díky Vám to pochopí (dnes nebo později). Uděláte kus prospěšné práce. Protože kam ti lidé mají jít, kdo jim má pomoct, když si neví rady? Od toho jsme tady já a Vy = mi co to tak vidíme a máme.
Nejvíce ze všeho potřebují objevit svoji dravost a to jejich samouzdravení může přijít až pak.
Samouzdravovací práci za nás nikdo neudělá. Ani doktor, ani léky ani já terapeutka, jenom naše tělo. Někdy je zákrok nevyhnutelný, ale i po zákroku je vše jen na našem těle. Pochopme, že jsme na svoji ne/moc nakonec vždy sami.
Není se na koho vymlouvat, můžeme se jen na sebe spolehnout.
Můžeme hodně objevit, a je to hezká práce. Nemoc je mnohdy dočasné ne–mohu, kvůli ne-pochopení života, nutnosti odpočinku, získání sebevědomí… abych příště
mohla mnohem a mnohem víc.

Neexistuje nemoc získána za života, ze které by se neuzdravil alespoň jeden člověk na zeměkouli sám. Vždy je alespoň jeden samouzdravený.
Tak proč bych to příště nemohl/nemohla být já, když se to už někomu povedlo.